Budoucnost plemen typu norníků

Budoucnost našich plemen je společná odpovědnost.

Ahoj, dobrý den všem chovatelům a příznivcům Parson Russell teriérů (a také dalších plemen sdružených v klubu KCHT – Jack Russell teriérů, Border teriérů, Patíků, Bedlingtonů, Scotů a Welsh teriérů, dále jezevčíků, jagteriérů a dalších), obracím se na vás s prosbou, abyste tyto řádky nečetli jako názor jednoho člověka, ale jako výzvu k zamyšlení nad tím, co nás všechny spojuje – nikoli nad tím, co nás rozděluje.

Dnes totiž nestojíme proti sobě jako jednotliví chovatelé s různými pohledy, zkušenostmi či preferencemi. Stojíme před otázkou, která se dotýká **budoucnosti našich plemen jako celku**.

V poslední době se mezi námi objevuje mnoho emocí, sporů a zbytečných hádek nad detaily, které jsou ve srovnání s tímto tématem druhořadé. Výstavy versus práce. Ten či onen typ psa. Jeden názor proti druhému. Přitom nám možná uniká to nejdůležitější – že bez možnosti zachovat původní účel plemene ztratíme časem i jeho podstatu.

Parson Russell teriér není jen malý temperamentní pes. Je to pracovní plemeno, které vzniklo s jasným cílem – být odvážným, samostatným a přemýšlejícím norníkem. Tyto vlastnosti se nedají udržet pouze selekcí „na papíře“. Udržují se **praxí, zkušeností a možností práci skutečně vykonávat**.

Možnost norování není otázkou názoru, ega ani osobních sympatií. Je to nástroj, díky kterému si parson zachovává správný temperament, odvahu, vyrovnanou povahu a funkční pracovní instinkty. Bez této možnosti se bude plemeno zákonitě posouvat jinam – ať už si to chceme připustit, nebo ne.

Nezáleží na tom, zda někdo osobně do nory chodí, či nikoli. Důležité je, aby **tato možnost existovala**. Protože ve chvíli, kdy ji ztratíme, ztratíme i možnost volby – a s ní i kontrolu nad budoucím vývojem plemene. Dopady podobných zásahů se přitom netýkají pouze chovu psů, ale mají mnohem širší souvislosti.

Doposud se daří udržovat přiměřené stavy zvěře na mnoha místech naší krajiny. V případě nepromyšleného zásahu však hrozí přemnožení nevhodných druhů a následné narušení ekosystému jako celku. Důsledkem může být úbytek či úplné vymizení drobné zvěře, nadměrné množení lišek a jejich postupný přesun do měst a obcí, kde vyhledávají snadno dostupné zdroje potravy v bezprostřední blízkosti lidských sídel – například u popelnic, skládek nebo na dětských hřištích. 

Snad nechceme, aby se běžnou součástí veřejného prostoru stalo uklízení liščího trusu z míst, kde si hrají naše děti. 

Chtěla bych vás proto vyzvat k jedinému společnému cíli:

**zachovat Parson Russell teriéra jako plemeno se zachovanými pracovními vlastnostmi, charakterem a účelem, pro který vznikl.** Všichni psi si to zaslouží. A my jako chovatelé máme odpovědnost toto dědictví nepřerušit. 

Děkuji všem, kteří nad tímto tématem přemýšlejí s otevřenou hlavou a se srdcem na správném místě.

S úctou**Jiřina Pařízková**chovatelka plemene Parson Russell teriér

chovatelská stanice **Kutcher-Chan**