I. ročník memoriálu Josefa Kučery 

Rodina a přátelé patrona, chovatele a milovníka psů plemene Parson Russell teriérů, kynologa, myslivce Josefa Kučery ve spolupráci s ČMMJ z.s., okresním mysliveckým spolkem Pardubice, Klubem chovatelů teriérů, jezevčíků a foxteriérů pořádají ve dnech 26.- 27. 7. 2025 Memoriál Josefa Kučery

Memoriál Josefa Kučery 
Lesní a Barvářské zkoušky 
o putovní pohár se zadáváním titulu CACT a r.CACT pro ostatní plemena (přednostně pro teriéry)
Termín: 26.-27. 7. 2025

Místo: Pardubický kraj, Horní Jelení, Nora Horní Jelení 

Pro koho: Putovní pohár Josefa Kučery - teriér
 Soutěž: LZ+BZ (CACT, res. CACT) 
pro plemena zastřešená v klubech KCHT, KCHF, KCHJ

Podrobné propozice najdete níže ke stažení.
{{trans:f186217753c37b9b9f958d906208506e_1}}

Propositions for the memorial

Download the memorial proposals here.

Portrait image of the JK Memorial

Download the image and you can promote it on your FB pages

Who was Josef Kučera?
Patron of the Czech Parson Russell Terrier
Josef Kučera was a man who dedicated his life not only to hunting, but also to his love of dogs - and especially to the Parson Russell Terrier breed, which he helped pave the way for hunting practice in the Czech Republic.

Životní příběh Josefa Kučery 

„Srdce Josefa Kučery tlouklo pro parsony a myslivost.“ 

Josef Kučera
9. října 1956 – 24. března 2019 

Narodil se ve Vysokém Mýtě a většinu života prožil v Moravanech na Pardubicku. Jeho dětství nebylo jednoduché – ve dvanácti letech přišel o tatínka a s maminkou a třemi sourozenci zůstali na vše sami. Pomoc a útočiště tehdy nalezl u strýce v Jiříkovicích u Nového Města na Moravě, který mu nechtěně určil směr života – ukázal mu svět myslivosti. První lovecký zážitek na čekané a hra s fenkou fouska Belinou se zapsaly do jeho paměti na celý život. Brzy dostal svou první fenu – Lesanu. S ní začaly dlouhé toulky po revíru a první pokusy o výcvik. Ač se z Lesany nestal lovecký pes, touha po myslivecké cestě ho neopustila. V mládí byl výborným jezdcem, závodil v parkuru i military, dokonce se probojoval až do finále Zlaté podkovy v Humpolci. Právě mezi koňmi poznal svou životní partnerku Jiřinku – také výbornou jezdkyni, která se navíc věnovala služebnímu výcviku psů. Společně se v roce 1977 vzali a začali chovat hříbata a další domácí zvířata. V roce 1981 si Pepík složil zkoušku k loveckému lístku a začal naplno žít svůj myslivecký sen. V jeho smečce se během let vystřídali gordonsetr, velšteriérka, bulteriér, jezevčíci a služební plemena. Ale zásadní zlom přišel v devadesátých letech, kdy mu přátelským nedopatřením připadli dva bílí psi – Tonda a Arnold – Parson Russell teriéři. Tehdy plemeno téměř neznámé. Tonda (Aron Parry Equicanis) se ukázal jako výjimečný lovecký pes – tvrdý, odvážný, nebojácný a věrný. Spolu s Pepíkem začali obcházet honitby a jejich práce ohromovala všechny kolem. Tonda byl nejen úspěšným loveckým parťákem, ale i zakladatelem rodu. Když odešel z chovu, nastoupila Ajša – fena s mimořádným citem pro práci. Sama začala aportovat, brzy zvládla všechny zkoušky a stala se nedílnou součástí jejich loveckého života. Byla neúnavná při dosledech srnčí zvěře, přinášela kačeny z vody i bažanty z pole, spolehlivě pracovala v norách a nikdy se nezalekla černé zvěře. S tátou tvořila sehraný tým. Josef Kučera byl nejen myslivcem a kynologem, ale také skromným a pracovitém člověkem, který pro parsony dýchal. V době, kdy u nás byli ještě raritou, on už s nimi tvořil lovecké úspěchy, jezdil na zkoušky, vedl je srdcem a rozumem. Stal se tichým patronem tohoto plemene v lovecké praxi. Jeho život byl naplněn opravdovou láskou ke zvířatům a věrností k tradici české myslivosti. Memoriál Josefa Kučery je poctou jeho odhodlání, píli, vztahu k lovecké kynologii i pokornému přístupu k přírodě. Jeho odkaz zůstává živý v každém, kdo s parsonem stojí v lese, u nory, na honu či naháňce – se srdcem otevřeným a očima plnýma respektu.